Průvodce kulinární Prahou: když jdete za zážitkem

Za jídlo už jsem v životě utratila strašně moc peněz. Ale víte co? Vůbec mi to nevadí. Se skvělým jídlem mám totiž spojeno tolik krásných vzpomínek, že rozhodně nelituji. A snažím se ty vzpomínky tvořit i ostatním se svým Dinner Clubem.

Moje záliba v objevování restaurací spojená s tím, že mi dost často někdo píše o radu, kam v Praze zajít. Rozhodla jsem se tedy sepsat pár tipů: první díl by se dal celkově pojmenovat jako fine dining, nicméně některé z vybraných podniků do téhle škatulky úplně nezapadají. Navíc nemám rozřazovaní do kategorií příliš ráda, takže to beru následovně: do těchto restaurací bych se nestyděla vzít na večeři Honzu, svého dědu (po kterém jsem zdědila v naší rodině již pověstnou mlsnost) ani třeba George Clooneyho. Ve všech jmenovaných podnicích jsem byla několikrát a mohu je bez okolků doporučit. Pokud chcete oslavit životní jubileum, promoci, výročí nebo jinou událost, určitě nebudete zklamaní. Budete muset sice sáhnout trochu hlouběji do kapsy, ale věřte mi: bude to stát za to.

Záměrně vynechávám dvě michelinské restaurace, se kterými mám minimální osobní zkušenost. Berte prosím tento výběr jako moje osobní doporučení, rozhodně to neznamená, že nikam jinam nechodím. Nebo že byste nikam jinak neměli chodit vy. A pokud máte nějaký skvělý tip, nebojte se mi napsat. Gastronadšenci si musí pomáhat!

Coda restaurant

Coda sídlí v hotelu Aria kousek pod americkou ambasádou v ulici Tržiště. Jak už název napovídá, všechno je tu laděné do hudebna, ať už jde o porcelán nebo o dekorace. Na někoho může interiér působit příliš opulentním dojmem, důležité ale je, že se tu dočkáte prvotřídního servisu (troufám si říct, že v Praze nemá obdoby) a skvělého jídla. V kuchyni tu vládne šéfkuchař David Šašek, se kterým se tu pravděpodobně při vaší návštěvě i potkáte, protože na place se objevuje docela často. Davidova jídla jsou jednoduchá a chuťově dokonalá: vepřová panenka s omáčkou s uzenými kostmi a jemnou bramborovou kaší je něco tak perfektního, že to ani nelze popsat slovy. David Šašek je důkazem toho, že skvělý kuchař nepotřebuje mít na talíři kopec jehličí a gely či pěny roztodivných barev. Za skvělým kuchařem se budete vracet kvůli chuťovému orgasmu. A pokud budete mít to štěstí, prohodíte s Davidem pár slov a pokocháte se výhledem z místní terasy, která nabízí dechberoucí výhled na malostranské věže a střechy.

Degustační menu 1990 Kč, selekce vín 990.
http://www.codarestaurant.cz

Field

Field je jednoznačně největším překvapením pražské kulinární scény poslední doby. Za rok existence dostala restaurace michelinskou hvězdu, a to leží v žaludku spoustě lidem nejen z oboru. Šéfkuchaři Kašpárkovi vyčítají kopírování světových michelinských restaurací, rozhořčuje je jeho popularita a asi by mu přišili i zkaženou dovolenou. Faktem je, že Radek umí kolem své osoby udělat pořádné haló, což asi nemusí být každému sympatické. Ať už je to jakkoliv, Field představuje moderní kuchyni, která vás bude bavit. Hodně si tu hrají se suchým ledem, uzením a tekutým dusíkem: celá degustace je tedy zároveň i divadlo. A o to přece jde: do restaurace tohoto typu se nejdete “nažrat”, jdete se bavit. V jednoduchém interiéru najdete prvky farmařiny, které ostatně rezonují celým konceptem: Radek Kašpárek s českými farmáři a malými dodavately pracuje rád a na jídelním lístku je to vidět. Místní degustační menu rozhodně stojí za to, dejte si k němu nealkoholické párování, které dodává všem pokrmům další chuťový rozměr. A fun fact nakonec: víte, že Radek Kašpárek nějakou dobu pracoval v Codě pod vedením Davida Šaška? Veselá dvojka.

Degustační menu 2200 Kč, vinné párování 1300 Kč, Nealko párování 650 Kč.
http://www.fieldrestaurant.cz

Grand Cru

Honza Punčochář je bez diskuze absolutní špičkou svého oboru v našem českém rybníčku. Do Grand Cru tak budete chodit hlavně za jídlem, které je bezkonkurenční: moderní, promyšlené, sezónní a krásně nandané. Honza mnohdy zkombinuje suroviny, které se k sobě na první pohled nemusí hodit, ale na talíři tvoří přesvědčivý chuťový celek. Titul Zlatý kuchař (ať je ta anketa jakkoliv podivná a neaktuální) si rozhodně zaslouží. A je to právě Honza, který pár let zpátky přesvědčil mého dědu, zapřísáhlého nepřítele ryb na talíři, že mu můžou chutnat. Takže pokud chcete experimentovat, určitě zajdete do Grand Cru. Když už se nechat přesvědčit, tak přece od mistra! Ten ale přes svůj veškerý um zůstává věrný jednoduché domácí kuchyni a dle svých vlastních slov si nejvíce pochutná na řízku (stejně jako můj Honza), který občas najdete i na obědovém menu. A nesmím zapomenout na víno, tím tu potěší i toho nejnáročnějšího zákazníka: stará se o něj sommeliér Marek Dušek.

Degustační menu 1990 Kč, vinné párování 900 Kč.
https://grand-cru.cz

Kalina cuisine & vins

Mirek Kalina se minulý rok hodně zviditelnil kuchařskou show Masterchef, kde podal solidní výkon jako porotce. Mirek je ale hlavně výborný kuchař a taky fajn člověk (i když jak jsem slyšela, u něj v kuchyni je občas velký randál). Taky je to ale velký chlap! A taková je i jeho kuchyně: odvážná, maskulinní, plná výrazných chutí. Jídelní lístek je plný typicky francouzských surovin, takže pokud milujete foie gras, jste na správném místě. Jestli jste nikdy neochutnali telecí brzlík, neváhejte ani minutu, je to Mirkova specialita a budete se olizovat ještě hodně dlouho. Z předkrmů musíte zkusit lehce zauzený telecí tatarák. Čas od času tu mívají fantastického úhoře. Interiér je jednoduchý, ale velmi příjemný, vše je laděné do Francie. O víno se stará známý sommeliér Vítek Hepnar: pokud za víno utrácíte s radostí, jste tu na správném místě. Degustaci si u Kaliny nedáte, ale můžete zajít na víkendový oběd s rodinou nebo si prostě vybrat něco z jídelního lístku. Ať ak či onak, určitě neprohloupíte.

www.kalinarestaurant.cz

Pot-au-feu

Tenhle podnik v Rybné ulici mám opravdu moc ráda, a to nejen kvůli příjemné atmosféře a mráčku, který se pohupuje nad hlavami hostů, ale hlavně kvůli šéfkuchaři Janu Kracíkovi a jeho skvělé francouzské kuchyni. Pot-au-feu je kus Francie v centru Prahy a jestli milujete lanýže, foie-gras, šneky a pořádně silné omáčky, budete tu spokojeni. Já se sem vracím na telecí brzlík a vejce 63 s lanýžovou omáčkou a čerstvým lanýžem (neboli Kracíkovo vejce). Také jsem tu snad poprvé měla výbornou chobotnici. Kromě večerního menu tu mají denní nabídku, která je vypsaná na tabuli a mění se podle chuti a nálady šéfkuchaře. A pozor, pokud byste chtěli připravit nějakou specialitu jenom pro vás, stačí předem zavolat a domluvit se. Vyhlášené jsou místní zmrzliny, Honza se nebojí příchutí jako je šťovík nebo červená řepa. V klidu se posaďte, dejte si skleničku dobrého vína a užívejte. Něco víc o Honzovi najdete v tomto rozhovoru.

Spices

Spices je staronovým přírůstkem mezi pražskými restauracemi. Nový výhradně asijský koncept vznikl v hotelu Mandarin Oriental Prague, na místě restaurace Essensia. Hotelové restaurace to u českých hostů nemají jednoduché: už jen proto, že se obvykle musíte promotat přes recepci, třikrát se zeptat, kudy máte jít a už v ten moment by se slabší povahy nejraději otočily na podpatku a zamířily k východu. Spices má teď nepřehlédnutelný vchod přímo z ulice a bloudění je tedy zabráněno. Asijské menu je rozděleno do tří částí podle oblastí: vemte s sebou kamarády a dejte si toho víc. Já zbožňuju thajské krabí koláčky, shumai knedlíčky, gyozu s krevetami a hovězí filet s foie gras a unagi wontonem. Luxusní interiér snad ani netřeba komentovat: perfektně promyšlené je tu všechno včetně misek, talířků a hrníčku. Největší devízou podniku je ale bezpochyby šéfkuchař Jiří Štift, kterého pro jeho veselou povahu prostě musíte milovat. Můžeme si jen gratulovat, že na přelomu revoluce neuvízl v restauraci Experiment a nesmaží tam dodnes bramboráky s přídavkem kypřícího prášku. To by byla fakt škoda.

Z rozhovoru s Jiřím Štiftem: Podělíš se se mnou o nějakou historku (z restaurace Experiment)?

Bylo to na přelomu revoluce, takže se samozřejmě kradlo. Do bramboráků se přidával kypřící prášek, aby toho bylo víc, všechno se smažilo na vyjetém oleji. Těsto pořád kynulo a neubývalo, pořád ho tam bylo stejně, i když jsi to smažila třeba šest hodin. Takže jsme ho pak chodili tajně vylévat, protože nám řekli, že dokud to nedosmažíme, nepůjdeme domů a ono to bylo skoro jako v té pohádce „Hrnečku vař“. Kdybych se toho těsta nezbavil, tak jsem tam ještě dneska! Tehdy nám to připadalo vtipné, ale bylo mi jasné, že se tímto směrem rozhodně dát nechci.

http://www.mandarinoriental.cz/prague/fine-dining/spices-restaurant-and-bar/

Story

Story je prostě srdcovka. Za podnikem s jednoduchým interiérem a boží moderní kuchyní si sice musíte zajet na Petřiny, ale to vám po prvním ochutnání nebude vůbec vadit. Restauraci vede šéfkuchař Michal Černý společně se svou přítelkyní cukrářkou Zuzanou Sychrovou. Otevřít si svůj vlastní podnik a navíc v tak mladém věku fakt není sranda, a tak tu oba makají naplno. Je až neuvěřitelné, jaké pokrmy Michal zvládá vydat, i když je v kuchyni třeba sám. Zkušenosti z Londýna tu zjevně hrají roli. Menu se mění dle sezóny a na rozdíl od některých výše zmíněných restaurací jsou pokrmy cenově více než příjatelné. Nově tu připravují šestichodové degustační menu za fajnových 1250 Kč. Takže naskočte na jedničku a vzhůru na Petřiny!