Letos jsme dovolenou nenechali na poslední chvíli a podařilo se nám ji i trochu naplánovat. To vlastně znamená, že mám vše v režii já, což mi vyhovuje, protože už odmalička mám neutuchající potřebu organizovat vše a všechny ve svém okolí. Poslední dobou mi to trošku chybí, tak se snažím organizovat alespoň Honzu. Naštěstí je v tomto ohledu dost flegmatik a obvykle se ani moc nevzpírá. Nicméně mě pochválil, že jsem to naplánovala dobře, tak bych se s vámi ráda podělila o pár tipů 🙂
Proč byste dovolenou měli strávit na Sardinii? Zjednodušeně: je tam vše, co si můžete přát. Pro válecí typy dlouhé pláže plné bílého písku po celém ostrově. Pro aktivní dovolenkáře hory a kopce, treky a turistické trasy. Pro milovníky historie spousta památek a záhadná historie ostrova včetně nuraghi (kamenných věží) rozesetých po krajině. Pro foodies fantastická kuchyně plná pecorina, místních těstovin, bottargy, jehněčího a zvěřiny. Ať už jsou zájmy vás a vašich spolucestujících jakkoliv rozdílné, na Sardinii budete spokojení všichni.
Kdy vyrazit
Vlastně kdykoliv! Záleží jaké jsou vaše zájmy. My jsme si vybrali červen, což je myslím úplně ideální: ubytování není tak drahé jako v hlavní sezóně a ani vedro není tak nesnesitelné. Pokud se ale ve smažení na slunci vyžíváte a od dovolené očekáváte především intenzivní chytání bronzu, asi bych vám červnový termín nedoporučila. Počasí ještě není úplně stoprocentně letní, dost často fouká a večer je to spíš na svetřík než na šatečky. Jako jediné negativum svého pobytu na Sardinii vidím to, že pečlivě vybrané šaty celou dobu zůstaly v kufru.
Ubytování
Na Sardinii samozřejmě najdete klasické hotely na pláži s all inclusive, kde se nemusíte o nic starat. My už nějakou dobu pro veškeré cesty využíváme Airbnb, tím pádem máme k dispozici vlastní byt a klídek. Důležitá je samozřejmě velká kuchyň 🙂 Pokud jste to ještě nezkusili, rozhodně doporučujeme. Pronajmutí bytu od místních je mnohem osobnější, obvykle dostanete i nějaké tipy na výlety i restaurace a ještě něco ušetříte. Když se zaregistrujete přes náš odkaz, získáte 460 Kč na první cestu. Juchů! Dobrou volbou jsou také agriturisma: většinou zemědělské usedlosti, kde se můžete ubytovat nebo něco ochutnat (viz dále).
Poloha
Než začnete vybírat konkrétní místo, kam se vydáte, je potřeba si uvědomit, že na Sardinii prostě potřebujete auto. Tedy pokud chcete ostrov aspoň trošku poznat. My jsme na Sardinii strávili 9 dní, 4 dny kousek od “metropole” Cagliari na jihu a pět dní na severozápadě (Sassari, Alghero). Více se nám líbilo na druhém místě a shodli jsme se na tom, že právě severozápad je skvělou základnou pro výlety: během hodiny se dostanete na spousty zajímavých míst (Alghero, Grotta di Nettuno, Stintino, Castelsardo, Bosa). Abyste projeli celý ostrov, potřebovali byste minimálně měsíc: silnice jsou tu sice ve skvělém stavu, ale serpentin si opravdu užijete. Navíc krajina je občas tak úchvatná, že velmi svádí ke kochání, což by po celém dni v autě nemuselo být úplně bezpečné.
Výlety
Každá dovolená je kompromis. Zatímco já bych nejradši objevovala jeskyně, courala někde po městě a nakupovala nebo ochutnávala víno, Honza zrovna drží 6 týdnů bez alkoholu a na dovolené chce hlavně odpočívat (což je celkem logické, vzhledem k tomu, že já převážně sedím jenom u počítače a on se potí 14 hodin denně nad sporákem). Všechny naše výlety tedy musí obsahovat dvě složky, které uspokojí oba účastníky, a to 1) válecí 2) objevovací. Rovnou se přiznám, že jsme to cestování zas tak nehrotili, ale něco jsme zvládli.
Alghero
Alghero je nádherné středověké město s mořskými hradbami a historickým centrem. Perfektní pro procházky a nějaké to nakupování, obzvlášť pokud máte slabost pro výrobky z korálů, keramiku, oblečení a samozřejmě boty. Projděte se přístavem plným jachet.
Bosa
Tohle barevné městečko s hradem na kopci vás určitě okouzlí. Až sem pojedete, zastavte se v jedné ze zatáček a kochejte se výhledem: Bosa opravdu připomíná až kýčovitě idylický obrázek. Zajeďte si i do Bosa Mariny, kde se můžete vykoupat v azurově modré vodě. Pláži dodává dramatického rázu obranná věž ze 16. století.
Cagliari
Hlavní město sardinského ostrova kombinuje 3000 let historie a rušný přístav. Vyšplhejte na místní hrad a užijte si výhled na zátoku. Na jídlo samozřejmě do čtvrti Marina, kde najdete tradiční trattorie. My jsme zašli do Ci Pensa Cannas a nelitovali jsme.
Capo Caccia
Mys Capo Caccia nabízí opravdu neskutečnou scenérii: něco mezi Soubojem Titánů, Hrou o trůny a Modrou lagunou. Útesy, skály, rozbouřené moře, průzračná voda. Slovy snad ani nelze popsat, lépe poslouží foto.
Castelsardo
Castelsardo znamená v překladu sardský hrad a tento název si určitě zaslouží. Zajeďte si sem v podvečer a najezte se v La Trattoria da Maria Giuseppe. My jsme se tak nacpali, že jsme se do auta museli odkutálet. Doporučuji mix mořských předkrmů, který se podává ve třech etapách (dohromady 9 chodů), takže na hlavní jídlo už vám moc místa nezbyde. Každopádně to stojí za to! Cestou domů se stavte na sloní skále, která (překvapivě) vypadá úplně jako slon.
Jídlo!
Nebudeme si nic nalhávat, my prostě cestujeme hlavně za gastrem. Honza naštěstí rád vaří i na dovolené, kde si to prý víc užívá, a tím pádem si užívám i já! Sardinie je co se týče surovin velmi rozmanitá: oblíbená je tu zvěřina, jehněčí a skopové, kůzlečí nebo selečí (pečené selátko najdete ve venkovských agriturismech velmi často). Na druhou stranu ale samozřejmě nechybí ani ryby a mořské plody: místní specialitou je bottarga z cípala (vlastně sušené jikry). Bottarga je dost drahá, ale kousek jsme si přivezli a chystáme recept. Povinnou zastávkou pro všechny foodies je trh v Cagliari, kde seženete všechno: nádherné cuketové květy, obří cibule, načechrané dršťky, tuňáka, mořské šneky i místní těstoviny.
Těstoviny, to je kapitola sama pro sebe. Často neobsahují vejce (podobně jako na jihu Itálie) a mají jinou konzistenci, než ty, na které jsme zvyklí: jsou trochu “žvýkavější”. Mně osobně to ohromně baví. Klasikou je tvar Malloredus (nebo gnoccheti sardi). Nenechte se ale mýlit, jsou to těstoviny, né gnocchi! Na to jsme přišli hned první večer, když si Honza gnoccheti objednal a po zbytek večeře mrmlal, že chtěl bramborové nočky.
Velmi oblíbené jsou ravioly, které se plní buď klasicky ricottou a špenátem nebo masem. Trošku bizarní se mohou zdát culurgiones, ve kterých najdeme brambory, mátu a pecorino. Pecorino je totiž všude! A nesmíme zapomenout na fregolu, kterou už jsme na blogu používali, na recept se podívejte zde.
Jaký byl náš nejkrásnější zážitek? Rozhodně návštěva v Agriturismu Beda Ista (La Ciaccia). Nejdříve jedete prašnou cestou na kopec. Nikde nikdo. O obsluhu i kuchyni se stará paní majitelka. Jídelní lístek? Stačí napsat v ruce. Domácí salám a špek. Ravioly s artyčokovým pyré z místního záhonu. Sorry, došla rajčata, tak jsme vám k masu nakrájeli okurky. Nejlepší mandlové sušenky a koláč s povidly, pro který byste zabíjeli. Prostě domácí sardská kuchyně. Taková ta, co vás přinutí vrátit se zpět.
Tak bychom mohli pokračovat dál a dál, ale to už by byl článek příliš dlouhý a v dnešní době už jste zřejmě nedočetli ani sem 🙂 Jestli se chcete o sardské kuchyni dozvědět něco víc, doporučuju Kuchařku z ostrova Sardinie Karolíny Konečné, je nádherná a velmi autentická. Nebo se tam zajeďte podívat! My se určitě ještě vrátíme. A možná hned příští rok.
Ovce
No pozor, zapomněla jsem na ovce! Ovce jsou nosným tématem každého průvodce po Sardinii. Všude jsme se dočetli, že ovcí tam jsou 4 miliony, jsou všude a všechno se z nich vyrábí. Za celý pobyt jsem viděla 1) pár ovcí v náklaďáku 2) ovci na pohledu, co jsem poslala do své nejoblíbenější pražské putyky 3) ovčí bobky na prázdném poli. Je to náhoda nebo podvod? 😀
