Fazolová polévka má mnoho zastánců i odpůrců, ale myslíme si, že klobásová drobenka by mohla zlomit i ty nejzarytější nepřátele fazolí. Nebojte se toho! Takhle polévka je trošku sofistikovanější než klasická fazolovka a postup je velmi jednoduchý.
Na 4 porce budeme potřebovat:
100 g sušených bílých fazolí
1 Schneider klobásu na vaření
2 větvičky rozmarýnu
30 g panko strouhanky
1 větší cibuli
50 g másla
50 ml bílého vína
2 stroužky česneku
500 ml kuřecího vývaru
200 ml plnotučného mléka
Sůl, pepř, olivový olej
Fazole namočíme do studené vody přes noc. Jemně nasekanou cibulku zpěníme na polovině másla a trošce oleje. Přidáme nasekaný česnek nahrubo a zarestujeme: nechceme žádnou barvu.
Přidáme bílé víno a necháme odpařit alkohol. Přidáme přecezené fazole a kuřecí vývar. Vaříme doměkka, to může trvat různě (u nás to bylo za hodinku ready). Zhruba jednu pětinu fazolí dáme stranou a přidáme mléko. Přivedeme k varu. Osolíme a rozmixujeme dohladka. Konzistence by měla být krémová. Přidáme zbytek másla a rozmícháme. Podle hustoty naředíme mlékem či vývarem.
Klobásu nakrájíme na malé kousky (kostičky), je lepší, když je dobře vychlazená. Vložíme na teflonovou pánev a opečeme dozlatova. Přidáme strouhanku a necháme spolu opéct. Opepříme. Přendáme na kuchyňský papír, aby se osušila.
Rozmarýn nasekáme najemno a smícháme s olivovým olejem v poměru 1 ku 2. Nakonec vlijeme polévku do misky, navrch dáme pár celých fazolí, drobenku a zakapeme rozmarýnovým olejem. Dobrou chuť!
Vinné párování sommeliéra Martina Procházky z Wine Up:
Přátelé, s polévkami je to vždy trošku problematické. Ale u této to nebude zas tak těžké. Už víme, že nejlepší je mnohdy přesně to víno, které použijeme při přípravě pokrmu. Polévka je docela tučná, hutná a krémová, takže středně plné bílé, ne zbytečně aromatické víno, by určitě mohlo zafungovat. Dejte jenom pozor na vyšší alkohol, v kombinaci s mlékem by se to mohlo trošku bít a hořknout v ústech. Z bílých vín volte tedy plnější veltlín nebo Chardonnay: ideálně trochu starší s ne moc agresivní exoticko banánovou aromatikou, případně Pinot Blanc z teplejšího ročníku. Veltlín Vám dnes nabídnu jeden hodně dobrý – sice kalný a přírodní, ale já to tak mám rád. Vy můžete zvolit nějaký běžný.
Pokud bude ve vínu trochu zbytkového cukru, nemuselo by to k polévce být na škodu. Perfektně bude fungovat i ročníkové, vyzrálejší Champagne či dobrá CAVA nebo Cremant (já mám velmi rád tento). Na obvyklá běžně dostupná prosecca zapomeňte, bývají totiž útlejší v těle a s výraznější kyselinkou. Univerzální volbou by mohlo být i nějaké příjemné růžové z teplejšího ročníku. Můj oblíbenec Gerard Bertrand má jedno opravdu skvělé.
